Hanna...in love...

Srpen 2008

jako bychom to dnes neprobrali :D

26. srpna 2008 v 19:27 | Hanna |  ...jinak řečeno..
Motýl nežárlí na květinu, že se s ní před ním mazlil jiný, stejně jako květina nevyčítá motýlovi, že zamilovaně poletoval kolem jiných.
(Josef Hanzlík)

Trut prut

26. srpna 2008 v 19:02 | Hanna |  Výkřiky do tmy
jeden velkej LOLec :D já už nevim, ale to už nemůžu tuplem popsat.. :D
nevím, kde se to ve mně vzalo, ale jaxi v opilosti a zjouřenosti poslouchám na slovo .. a tak, když jsme šli kolem baru a kdosi mi řekl, ať vezmu flašku rumu..(myslelo se normálně normální flašku rumu) ale já ne..já vzala rovnou 3litrovou a všichni přede mnou zdrhali a já sem jenom šla s tou mega flaškou v náručí a vytlemená jako prase...(podotýkám, že ač nás bylo na tu flašku hromada, že nepadla celá) :D nějaký pohled a sýr a klobásu to už neřešim :D kleště ze města na nějaké cukrářské já nevim co...a mazlítko s tím běhalo a a kleštilo lidi a štípalo do zadku :D
ve frontě na Kotex toitoi jsme stáli a slovák nás předběhl a že to zamyká...tak když do jedné té toitoi vlezl, tak sme ho tam chvíli vevnitř podrželi :D
strava u Harekrišňáků ..dává mi ochutnat salát a já foukam, jak kdyby byl teplej :D
skvělý sousedi, ráno vstanete...a už máte u huby špeka k snídani :D tak jim dáte na zahřátí Rumuum :D a jste zas v jednom kole..do města se trochu načít..a pak pokračovat :D
spíme z kopce a tak pořád kloužeme..ráno příde maso do stanu..vytáhne mi karimatku ven a dřepne :D
někdo pochcal drahé polovičce boty v předsíňce a já vím kdo!!:D
než jdem postavit stan, polovička je opitá tak, že nemože chodit..a já hned potkam šárku, která mě zkouří a hrozně hlásíme..v noci jsme stan samozřejmě hledali přes hodinu!!
"do huby jen tuhý!"
"di vzbudit ty dvě lezby" ...
"máme ve stanu hovno..ale cizí"...
"něco sem mastila v kuchyni" :D
"Plná basa Hanny a Masa! :D
cesta tam autem..s bejvalýma kamarádama z Mighty...:D lol ..vyjedem o dvě hodiny dýl..a zpáteční cesta...taky výborná..vlakem, v Pardubicích nám to ujelo, díky mému loučení..naskočila bych do rozjetého, pak jsem si uvědomila, že za mnou stojí plaché maso a tak sem skočit nemohla :D na druhé straně mává polovička do odjíždějícího vlaku a pak se zarazí pohledem na nás, jak stále stojíme na nástupišti, přičemž vlak už odjel :D tak že s námi počká..přijel vlak..že pojede dalšim..a ted sme zjistili, že nám za 18min jede další..tak žene a já vyjdu nahoru a vlak zase rozjetej..ale naskočilo to a odjelo :)
ale beztak hláška letošního trauče jest - "Voni tady i hrajou?!!"

žalář

18. srpna 2008 v 13:24 | Hanna |  O mně beze mě
Venku ze žaláře temnoty, v níž se duše má koupala, v níž svou ošklivou tvář omívala krví cizí bolesti, hořkostí jejich slz, slovy, v níž se chválou nešetřilo...
Vzhůru k výšinám, kdy za svitu luny sápají se po mne síly nadpozemské. Síly, které jsou neovladatelné v rukou zápasníka, jenž bojovat chce s touto tmou...
Tma nepropouštějící žádné city, ani tam ani zpátky, jak klubající se kuře ze skořápky však našla síla prasklinu, která propouští "pravidelnou dávku emocí" :D
A já za Tvého žáru dnem i nocí, cítím sílu člověka schopného bojovat se sebou samotnou, se svou potopenou hořkostí, kterou nechám ve tmě a k novým zítřkům odhodlána vystoupiti moje duše z temnot vracejíc úsměvy plné jemného pohlazení všem, jež chtějí ochutnat..

sevřenost

11. srpna 2008 v 11:39 | Hanna |  O mně beze mě
ač se čas naplňuje do výsledného 3.9., datumu mé literární popravy, chci předeslat, že momentálně je mi vše ukradené, že kdosi učinil opět můj život smysluplným, že je to člověk naplněný veškerým charismatem, které sálá a jež činí osobu velice svůdnou a žádanou, že i sebemenší ničím nenaplněný člověk se otáčí, aby načerpal trochu energie z těchto očí...
Nejde ani tak o oči, jako o srdce, které mě pohltilo do tepů, že při vyslovení oněch slov jsem nadobro ztratila rozum, srdce se mi obouchalo o stěny žaludeční, pak na chvíli přestalo tlouci, poté se šílenou rychlostí vymrštilo až do krku, kde si chvíli pohrávalo a poté se opět navrátilo do míst, kam patří, kde tlouklo jako o závod, že na mysl mi přišla myšlenka, že to neudýchám ...
..ještě teď se mi třepou kolena a mám takové hrudní veškeré svírání, že je dobře, že je to sevřenost, jinak by mé srdce vyskočilo z mého těla a křičelo na všechny na tomhle světě, že překypuje horoucí láskou k osobě, která mě naprosto očarovala..

až jsem z toho doslova mimoň

8. srpna 2008 v 12:23 | Hanna |  A teď o mých...
Chybíš mi úplně...
...jak malíři plátno...
...jak básníkovi múzy...
...jak srdci krev...
...jak ústům dech...
...ještě to má pokračování, ale to už bych přesladila :D ..tohle mi ještě nikdo nikdá nenapsal...
ztrácím se, ale přesnější by bylo, že sem se našla...ne ..někdo mě našel..postavil...k funkčnosti..
všech orgánů...zašil...podal ruku...

Ruce

2. srpna 2008 v 14:24 | Hanna |  books
Setkání naše odloučením jest a odloučení naše setkáním ..
a v setkání odloučení bolest jediná, již nejvyšším jest výkřikem mlčení.
(Otokar Březina)

Hlava hlavatá

1. srpna 2008 v 22:41 | Hanna |  books
Píseň
Pomalu usínám ---- usnu ----
v tom dusnu...
v poli...
vzduch je pln nahořklé soli.
Myšlenka povolným ruchem
tím vzduchem
hoří...
shoří v tom plamenném moři.
Usínám...janom tma sazí
se plazí,
zticha..
tichounce ---zticha---tak zticha.
(Karel Hlaváček)