Hanna...in love...

Srpen 2006

Crrr....Crrr ..Budíček

30. srpna 2006 v 9:13 | Hanna |  Výkřiky do tmy
8:57 ...začne mi vibrovat hlava...vrrr...vrrr...otočím se po telefonu, neznámé číslo, chvilka přemítání..no nic..zvedám a vyleze ze mne jen obvyklé - Prosim?! ... To je Petra..? ..No?! Tady P.Š. ahoj Péťo...a já v duchu jen - ježišmarjá :D ...muj bejvalej učitel na ekonomiku...potřeboval ohledně spolužačky, že neudělala repec a že nepožádala o opakování, že ji potřebuje sehnat. A nakonec se mi vysmál...jsem Tě asi vzbudil, viď? Nooo...:) a měl výtlem...tsss..tak brou nots...ale teď sem stejně probraná, ach jo..člověku nedaj pokoj! :)

Nikdo, nic, nikde...nikdy

23. srpna 2006 v 20:34 | Hanna |  Bolest
Jsem zpět. Nejsem doma. Nechci domu. Jsem tu, ale zároveň jsem někde naprosto jinde. Dlouho budu jinde, dlouho tu nebudu. Nechci tu být. S nikým z vás. Nechci tu hlavně být sama se sebou. Moje já chce křičet, chce plakat, nechce pokračovat.
Zažijete něco, co vám změní život...postoj, pohled. Zažijete něco, o čem jste ani neměli ponětí. Něco, o čem jste snili a nakonec to je o tolik hezčí. Když se směje, musíte se smát..když se mračí, mračíte se taky..když mlčí, posloucháte to ticho. Myšlenky plujou a nejdou vyslovit. Uvnitř to bolí. Spojení "já nevim" mi zkazilo život. Nenávidím to slovo, nenávidím sama sebe. Nenávidím čas.
Čas...včera všechno krásný...někdo, všechno, tady...napořád. Zabijete komára, snídaně se vám rozloží a teď už jen Nikdo, nic, nikde...NIKDY

For \Mamba\

22. srpna 2006 v 22:56 | Hanna |  O mně beze mě
Odpovídám na Tvou otázku...kde jsem pořád?? ... Jsem nebo respektive byla jsem na nejlepšim fesťáku ve svym životě, jak víš Trutnov...a teď jsem u člověka, kde je mi moc hezky a vůbec nikam nechci...buď jsem líná cestovatelka a nebo je v tom něco jinýho, že se mi nechce domu?!! Znáš mě, tudíž odpověď na otázku je Ti zcela jasná...Ač mi chybíš, tak Ti oznamuji, že ještě nehodlám jet domu..ale až přijedu, tak si zopakujem naše kafů a salát, ju ťunťo :)))
PS..mam rozbitej telefon, na simce tvý číslo nemam..takže důvod, proč sem se neozvala...za pár dnů sem u Tebe, hadice moje *81* pá a brou nots

Darling

13. srpna 2006 v 17:07 | Hanna |  Fotešky

A moment like this - Kelly Clarkson

10. srpna 2006 v 17:34 | Hanna |  Everybody Sing
Tak zase jedna taková, slovama mně teď docela dost blízká...

Co kdybych ti řekla,
Že to vše mělo být
Uvěřil bys mi?
Souhlasil bys?
Je to skoro ten pocit,
S kterým jsem se už dříve setkala
Tak mi řekni, jestli si nemyslíš, že jsem blázen,
Když ti řeknu, že láska přišla a je tu teď s námi

Okamžik jako tento
Někteří lidé čekají celý život
Na okamžik jako tento
Někteří lidé hledají věčně
Tento zvláštní polibek
Oh, nemohu uvěřit, že se to děje právě mě
Někteří lidé hledají věčně
Na okamžik jako tento

Vše se mění
Ale krása zůstává
Něco tak něžného
Nemohu to vysvětlit
No, možná jen sním
Ale stále jsem vzhůru
Můžeme udržet tento sen navždy naživu?
A budu si přát všechnu tu lásku, co sdílíme

Může to být vláda lásky nad námi?
Chci vědět, jestli mě chytneš, když spadnu
Tak mě nech ti říct
Někteří lidé hledají věčně
Okamžik jako je tento

Někteří lidé promrhají dva životy
Pro okamžik jako tento
Někteří lidé hledají věčně
Tento zvláštní polibek

A už zase koukám jinak...

9. srpna 2006 v 0:07 | Hanna |  O mně beze mě
na celej svět...
na všechny lidi...
na stromy...
na oblohu...
na úplněk, co je dneska...
na déšť...
na sluníčko...
na západ...
na východ...
na sebe...
díky TOBĚ...

Koukám prostě zase tak nějak barevně...

Chata 2006

4. srpna 2006 v 19:25 | Hanna |  O mně beze mě
Táák a zase jedna skvělá akce za mnou. Vyrazily jsme na nákupy do Tesca, našly sme vlášek a tradá do Blahoust..dotrmácely jsme se a čekala nás cesta k chatě, sice z kopečka, ale na utahání stačila. Hnala nás představivost, co si uděláme za hamu až přídeme na chatu...:D chata je totiž pořád o papání a chlastání, o ničem jinym to prostě neni :D ..tak sme vybalily..holky šly pro vodu..a já sem šla hned k řece sundala jen kraťasy a hop do vody..heh..a "máma" už připravovala gulaschsuppe..vyvařovala nám tam celý ty dni, za to jí vřelý dík, že jsme přežily divočinu.