Hanna...in love...

Postel

13. prosince 2005 v 17:18 | Hanna
Ještě jsem se už dávno chtěla zmínit o posteli...ať se to zdá sebevíc hloupé, musím to napsat. Ano, každé ráno z ní vstávám, nikdy se mi nechce, žádné ráno se mi nechce z postele, ať je škola či víkend, prostě ne a přesto musím. Pak se vracím do pokoje a ještě cítím jak z ní sálá to teplíčko a já bych se tam tak ráda vrátila, jenže nejde to. A večer, únava a všechno na mě padne a já do ní opět ulehnu. A spím jako miminko.
A tak právě pro tohle to píšu. Když jsem jinde, nejsem ve svém pelíšku, tak nespím jako miminko. Nikdy nemůžu usnout, stále se převracím a nutím myšlenky vypnout ale nejde to. V žádné jiné posteli nemohu vypnout myšlenky a usnout ihned. Ráno se v cizí posteli vzbouzím celá polámaná, nevyspalá a ten den většinou pak za nic nestojí.
Z toho jak se vyspím, se pak odráží celý můj den. Buď to chrápu ve škole na lavici, nebo v dopravních prostředcích, doma jsem pak k nepoužití.
A nebo ze své postýlky vstanu - neříkám, že svěží, také jsou dny, kdy spím 4 hodiny a usínám ve škole, ale je to z mé postýlky, je to prostě jiný.
Proto jsem se rozhodla...až budu mít svůj vlastní dům...vezmu si tam sebou svoji postel :)))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 longer longer | Web | 13. prosince 2005 v 17:30 | Reagovat

Ja az vypadnu z domu tak budu si ji muset vzit- je trosku delsi nez bezny:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama